Vojta Bláha: Nejnovější posila Horsefeathers bike týmu

Jsme rádi, že ti s nadcházející sezónou můžeme představit nejnovější posilu našeho bike týmu. Je jím Vojta Bláha, rodák z Prahy, který momentálně žije v severních Čechách. Tento 24letý enduro jezdec, který se již v mladém věku vyhoupl na stupně vítězů ve světovém poháru v kategorii juniorů, má na svém kontě i titul mistra České republiky v enduru, vítězství v České enduro sérii a mnoho dalších. Vojta má ve své bike kariéře skvěle našlápnuto a my už se nemůžeme dočkat, co mu přinese letošní bike sezóna. Zatím se o něm můžete dozvědět více v následujícím Welcome rozhovoru!

Podívejme se na tvé úspěchy, kterých nemáš málo. Na domácí scéně jsi v roce 2022 získal titul mistra ČR v enduru a minulý rok jsi vyhrál Českou enduro sérii. Který z tvých úspěchů pro tebe znamená nejvíce a proč?

Mistrovství České republiky v enduru si obzvláště vážím, jelikož se konalo na mé oblíbené trati a všechno klaplo, jak mělo. Bylo to skvělé. Přesto domácí soutěže mě tolik neoslovují, více mě přitahují mezinárodní výzvy. Pro mě byl obzvláště cenný například závod Trans Madeira, kde jsem skončil na pátém místě, a samozřejmě světový pohár, kde jsem dosáhl druhého místa v juniorské kategorii. I když to bylo mezi juniory, stát na pódiu světového poháru má pro mě větší hodnotu než jakýkoliv úspěch na domácí scéně.

Jak vnímáš rozdíly mezi českými a světovými poháry?

Musím říct, že dříve byl mezi českými a světovými poháry výrazný rozdíl. Světové poháry byly podstatně náročnější, jak z fyzického, tak z technického hlediska. Často bylo velkou výzvou soutěž dokončit. V současnosti se však tento rozdíl snižuje. Světové poháry se přizpůsobily pro lepší dostupnost a staly se jednoduššími. Naopak české soutěže zvyšují svou úroveň, aby se přiblížili mezinárodním standardům. Stávají se náročnějšími, jsou to čistokrevné závody, kde je potřeba dobrá fyzická kondice a technické dovednosti, a v tomto rozměru mi to začíná sedět.

Máš pocit, že díky účasti na mezinárodních soutěžích dosahuješ lepších výsledků i na domácí scéně?

Určitě ano. Vliv je patrný nejen na technických dovednostech a rychlosti, ale i na mentální odolnosti. Zkušenosti z mezinárodních soutěží mi umožňují přistupovat k domácím závodům s větším klidem, nejsem tak nervózní a dokážu si to více užít, což pozitivně ovlivňuje mé výkony. Soutěžení s nejlepšími jezdci světa mě posiluje a když se pak vrátím na "český rybníček", vnímám vše s větší pohodou. Navíc, technické a rychlostní zlepšení získané na mezinárodní scéně je obrovským přínosem i pro domácí soutěže.

Jak řešíš finanční stránku cestování na světové poháry?

Na začátku mi velmi pomohli rodiče, kteří mě finančně podporovali, a za to jsem jim nesmírně vděčný. Postupně se mi podařilo navázat spolupráci se sponzory, díky kterým se mi daří vydělávat dostatek na pokrytí nákladů spojených s cestováním i osobními výdaji. Ačkoliv to nejsou obrovské částky, vystačím si. Díky tomu mohu žít život, který miluji, cestovat a věnovat se bikingu naplno, i když si z toho pravděpodobně nenašetřím na důchod. V bikingu to zatím není na úrovni tenisu nebo fotbalu, kde se točí velké peníze.

Máš dobře rozjeté i sociální sítě, na kterých jsi aktivní, staráš se o ně sám? Myslíš, že se biking začíná ubírat směrem, kde se více upřednostňuje tvorba obsahu na sociálních sítích než samotné soutěžní výsledky?

V bikingu je čím dál více vidět posun k důležitosti obsahu na sociálních sítích. Mnoho bike influencerů a youtuberů, kteří se živí tvorbou obsahu, ukazuje, že tento trend získává na síle. Pro mě je tvorba obsahu doplňkem k soutěžení, přičemž se snažím dosahovat vysoké úrovně v obou oblastech. Tvorba obsahu mi umožňuje reagovat na požadavky partnerů, ale zároveň mě to baví. Mým cílem je být nejen skvělým jezdcem, ale také tvořit kvalitní obsah, který věrně odráží mou realitu. Většinu obsahu si tvořím sám, s občasnou pomocí přítelkyně při fotografování a natáčení. Mé spolupráce jsou často zaměřené právě na obsah, což v současnosti převažuje nad potřebou vítězství v soutěžích. Nicméně považuji za důležité, abych nejprve prokázal své schopnosti v reálném světě a až poté je prezentoval ve videích a na fotografiích.

Jak probíhá tvůj tréninkový plán?

Na začátku jsem měl několik trenérů. U endura to bylo složitější, protože neexistovala jasná metodika tréninku pro tento sport. Trénoval jsem jak s trenéry zaměřenými na sjezd, tak s trenéry cross-country cyklistiky. Postupně jsem si začal tvořit vlastní tréninkový plán, protože enduro vyžaduje vynikající vytrvalost, dobrou fyzickou kondici a technickou zručnost. Nyní se spoléhám více na svůj pocit a snažím se o komplexní přístup: od vytrvalostního tréninku, přes posilování, trénink rychlosti, až po samotnou jízdu na kole. Cílem je co nejlépe se připravit, ale zároveň si to užívat, protože radost z jízdy je pro mě klíčová. Prošel jsem si obdobími tvrdé dřiny bez viditelných výsledků, ale když jsem začal trénink brát s větším nadhledem a nadšením, výsledky se dostavily. Snažím se najít rovnováhu, abych se nedostal do stavu vyhoření nebo vyčerpání.

Jasně, mindset hraje velkou roli. Máš na to nějaké triky?

Obvykle se do správného mentálního stavu dostávám během sezóny. Často mám slabší začátek, kdy si třeba moc nevěřím, ale jak sezóna pokračuje a začnou přicházet výsledky, moje sebevědomí roste. Začnu věřit ve své schopnosti a pokud přijdou i nějaká vítězství, to mě nakopne k ještě lepším výkonům. Tuto sezónu se snažím začít aktivněji už od samého začátku, účastnit se méně důležitých soutěží, abych se do toho začal dostávat. Nejsem přirozeně velmi agresivní typ, možná proto, že jsem se nikdy nevěnoval bikrosu nebo podobným disciplínám s více lidmi na trati. Pro mě je důležité si soutěživý duch pravidelně připomínat a postupně se do něj dostávat.

Jaké máš plány na tuto sezónu?

Příští týden se koná první závod - Blinduro Zima, který beru jako takovou rozehřívací soutěž, a poté to pro mě začíná naplno až v dubnu. Určitě plánuji jet na všechny světové poháry, pokusím se také zúčastnit českých soutěží, České enduro série plus Blinduro. Poté do toho plánuji zařadit i nějakou exotickou destinaci, protože světový pohár se letos dost soustředil do Evropy a já bych si chtěl zazávodit i mimo Evropu. Ale to ještě nemám úplně promyšlené, chtěl bych tam přidat nějakou zajímavější destinaci, z níž by vznikl nějaký lákavý obsah.

Máš nějaký dream contest nebo destinaci, kde by sis chtěl zajezdit? Možná něco jako Leaderovo Kilimandžáro nebo Gaspiho sopky?

Expedice mě velmi lákají, baví mě a obdivuji lidi, kteří jsou schopni takové dobrodružství naplánovat a uskutečnit. Zatím se však více orientuji na soutěže, protože nejsem úplný freerider. Co se týče konkrétních míst, Whistler v Kanadě je pro mě vrcholem bikingu. Už jsem tam měl možnost jezdit, byl to můj sen, a ve skutečnosti to bylo ještě lepší, než jsem si představoval, takže se tam určitě chci vrátit. Je to úžasné místo. Dále mě láká Jižní Amerika, konkrétně Chile, kde jsem měl možnost jezdit v Andách. Rád bych se tam vrátil, protože to, co jsem tam zažil a prozkoumal během soutěže, představuje jen malou část toho, co tam lze jezdit.

Co bys na závěr vzkázal začínajícím nebo progresujícím enduro jezdcům?

Podle mě je klíčové trávit na kole hodně času. Lidé se mě často ptají, jak dosáhnout toho či onoho, já jsem si vše osvojil tím, že jsem každý den po škole jezdil až do tmy. Existují určité techniky jízdy na kole, ale je to velmi individuální. Někdy nemusíte mít dokonalou techniku, abyste byli výborní jezdci. Myslím si, že pravidelný trénink a snaha mohou dostat k úspěchu každého, kdo má vážný zájem. Klíčem je prostě hodně jezdit. Pokud vás to baví, snažte se trávit na kole co nejvíce času a zkoušet různé trasy, protože právě to vás posune dál.

foto: Sven Martin, Patrik Procházka, Petr Milfait, Adéla Šafránková, Kike Abelleira

VOJTOVE TOP BIKE PRODUKTY